Prapor polních myslivců č. 6 byl vytvořen 1. září 1808 z mysliveckého pluku č. 64 "Chasteler" a doplňovacím obvodem se stala oblast Plzeňska. Bojový křest prodělali šestí myslivci již následující rok u Regensburgu. Dalších bojů se zúčastnili u Dörfern Katzbachu, Dornachu a Gallneukirchenu.V těchto napoleonských válkách se prapor 8. října 1813 "vyznamenal obzvláštní statečností" při dobývání předmostí u Pirny a také ve dnech 13. - 19. října téhož roku, kdy úspěšně bojoval v "Bitvě národů" u Lipska.

V roce 1848 byl 6. prapor zařazen do hlavní armády polního maršála knížete Windischgrätze, posádkou ve Vídni. V této revoluční době se myslivci pod velením majora Kronenberga zvláště vyznamenali v bojích u Kapolny v Uhrách ve dnech 26. a 27. 2 1849.

Před vypuknutím prusko-rakouské války roku 1866 ležel prapor posádkou v uherské Šoproni. 20. května 1866 vytáhl 6. prapor polních myslivců do pole a jeho další cesta vedla po železnici přes Vídeň k Olomouci, do místa soustředění rakouské Severní armády. Odtud putoval prapor, začleněný do Walstättenovy brigády VI. armádního sboru podmaršálka Ramminga, přes Lanškroun k České Skalici, kam dorazil 27. června. Bezprostředně po příchodu ke Skalici byl prapor z chodu rozvinut do bojové sestavy a mířil k Vysokovu. Zde se zapojil do bitvy u Náchoda na levém křídle rakouského postavení u obce Vysokov. Myslivci, pod velením majora Adolpha Teutschenbacha von Ehrenruhe, zde statečně bránili rakouské pozice a svými protiútoky zatlačovali pruské oddíly směrem k Náchodu. Myslivci bojovali tak srdnatě, že když ve večerních hodinách opouštěli své pozice, nebyli si vědomi rakouské porážky.

Od Náchoda putoval prapor přes Českou Skalici, Jaroměř a Smiřice ke Hradci Králové, kde se 3. července zúčastnil rozhodující a nejkrvavější bitvy celé války. Šestí myslivci, společně o ostatními jednotkami VI. armádního sboru, měli v odpoledních hodinách dobýt zpět nepřítelem obsazenou výšinu Chlum. Myslivci, následováni uherskou pěchotou, útočili úvozem, který později získal přízvisko "úvoz mrtvých", směrem od Rozběřic. Po neúspěšném útoku se dal prapor společně s celou Severní armádou na ústup přes Pardubice na Moravu a dále k Vídni. 1. října 1866 prapor přišel do Prahy, kde byl ubytován v černínských kasárnách.

Na památku hrdinného boje u Náchoda byl o čtyřicet let později - 3. 7. 1906, tedy přesně v den krvavé bitvy, odhalen pískovcový pomník Myslivce od Quido Kociána. Této slavnosti se zúčastnili také myslivci, kteří zde v roce 1866 nad Náchodem bojovali.

Prapor se také zapojil bojů v I. sv. válce, a to na ruské frontě. Bojoval mimo jiné u ukrajinského Zborova a u Tarnopolu, na rumunské frontě a v závěru války a italském bojišti u řeky Piávy. Po zániku Rakouska-Uherska působil do roku 1919 československý prapor myslivců č. 6 v armádě nové Československé republiky. Po unifikaci pěchoty v roce 1920 byl prapor přejmenován na Hraničářský prapor č. 6 "Sibiřských úderníků" až do roku 1939 v armádě Československé republiky.